Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Detekce ionizujícího záření pomocí Geiger-Müllerova detektoru
Dědina, Radim ; Macků, Jan (oponent) ; Musil, Vladislav (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou spojenou s detekcí a měřením ionizujícího záření. První část popisuje možnosti a způsoby měření ionizujícího záření různými elektronickými principy, konkrétně pak měření pomocí Geiger Mullerových detektorů. Druhá část práce obsahuje návrh obvodu zapojení s Geiger Mullerovou trubicí a obvodů zpracovávajícími získaný signál z detektoru. Dále jsou zde vyhodnoceny výsledky experimentálně získané na zařízení zkonstruovaném dle návrhu popisovaného v této práci. Na základě těchto výsledků lze konstatovat že došlo k zvýšení měřícího rozsahu.
Detekce ionizujícího záření pomocí Geiger-Müllerova detektoru
Dědina, Radim ; Macků, Jan (oponent) ; Musil, Vladislav (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou spojenou s detekcí a měřením ionizujícího záření. První část popisuje možnosti a způsoby měření ionizujícího záření různými elektronickými principy, konkrétně pak měření pomocí Geiger Mullerových detektorů. Druhá část práce obsahuje návrh obvodu zapojení s Geiger Mullerovou trubicí a obvodů zpracovávajícími získaný signál z detektoru. Dále jsou zde vyhodnoceny výsledky experimentálně získané na zařízení zkonstruovaném dle návrhu popisovaného v této práci. Na základě těchto výsledků lze konstatovat že došlo k zvýšení měřícího rozsahu.
DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ OBRAZOVÝCH INFORMACÍ V RADIODIAGNOSTICE
PILAŘ, Martin
Tato práce je zaměřena především na digitální zpracování obrazových informací a algoritmů u moderních zobrazovacích modalit. Algoritmus znamená postup či návod. Ve zpracování obrazu algoritmus prezentuje postup od pořízení dat až po výsledný obraz na monitoru. Proto je první část práce věnována stručnému přehledu principů používaných zobrazovacích modalit v radiodiagnostice. Nasbíraná data je nutné určitým způsobem upravit a modelovat. Tato upravená data jsou následně digitalizována a připravena k dalšímu zpracování. Cílem mé práce bylo objasnit především radiologickým asistentům základní operace a algoritmy využívané při zpracování obrazu, které běžně využívají. Současně jsem se snažil dokázat, že nejen změnou skenovacích, ale i jakýchkoli obrazových parametrů, lze značným způsobem ovlivnit výsledek vyšetření. Na opačné straně může obsluhující personál znehodnotit vyšetření a přispět k nedokonalé diagnóze. Další části úlohy jsem zaměřil na prvotní zpracování obrazu, ve které jsou uvedeny základní operace s obrazem. Následuje postprocessing neboli druhotné zpracování obrazové informace. Nedílnou součást algoritmu zpracování obrazu tvoří technické a programové prostředky důležité k archivaci i přenosu informace. Jistá část je věnována i budoucím trendům zpracování obrazu. Celá teoretická část se opírá o praktické poznatky a výsledky získané ať již vytvořením programového algoritmu či měřením vodního fantomu na CT, na kterém byla pomocí aplikovaného filtru obhájena původní hypotéza. Výsledky měření jsou podloženy grafickou i obrazovou dokumentací.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.